Vánoční turnaj INTEM cup Tábor 22.12.2012

Vánoční turnaj INTEM cup Tábor 22.12.2012 

Zdravím všechny, maminky, tatínky, babičky , dědečky, strejdy a tetičky.

Dovolte mi, abych vám napsal hodnocení tohoto turnaje z pohledu trenérů.

      Jak již všichni víme, kluci nám nadělili vánoční dárek v podobě druhého místa na domácím turnaji. Každý zápas nyní zhodnotím zvlášť. Jen chci podotknout, že hodnocení není  jen mé,  je  v souladu s názorem  Karla Š. a Petra B. Díky marodce, která postihla náš tým, jsme do sestavy museli zakomponovat i kluky, kteří měli na sobě poprvé kompletní hokejovou výstroj. Jednalo se o Pavlíka Jiráška a Romana Mohylu.

1.    HC Tábor – HC Louny     1 : 3 (1:1, 0:2)

Branka: Křepelka

             Na první zápas se kluci velice těšili a jejich motivace byla veliká. Při zápase nám však polovina týmu na střídačce spala a neudržela pozornost, což se projevilo i na ledě a hlavně při střídání. Když jsme se ujali vedení  1-0 čekali jsme, že se proberou a s chutí  ,,rozsekají“  soupeře. Opak byl však pravdou. Naše branka soupeře "nakopla" a ten brzy vyrovnal a otočil výsledek. V závěru jsme si vytvořili mírnou převahu, avšak střely našich kohoutů nemířili mezi tyče. Zápas byl vyrovnaný, ale lounský tým měl přesnější mušku. V utkání byl chtěl vyzdvihnout hlavně výkon Pospeců, Máry a Vojty.

2.    HC Tábor – HC Mountfield  České Budějovice     4 : 3 (1:2, 3:1)

Branky: Jirášek, Eremiáš 2, Pospíchal J.

            Utkání pokračovalo do poloviny, v duchu prvního zápasu. Kluci byli roztěkaní, nesoustředění a nepozorní. Od poloviny zápasu se však začali probouzet i další hráči, než již výše jmenovaná čtyřka a ukázali nám,  že mají srdíčko na správném místě a zápas ze stavu 1 – 3 otočili na 4 : 3. Kromě naší červené lajny bych vyzdvihl výkon Filipa F. a Davida

3.    HC Tábor – HC Vajgar Jindřichův Hradec    9 : 0 (4:0, 5:0)

Branky:  Kovanda 4, Pospíchal P. 2, Pospíchal J. 2, Eremiáš

       Třetí utkání se odvíjelo od našeho brzkého vedení 2 – 0 a výkonu jindřichohradeckého golmana, který nám pouštěl góly i z půlky hřiště. Kluci, vědomi si vysokého vedení, hráli s velkou chutí a  hradeckým hokejistům  dali  k puku vždy jen na malou chvíli přičichnout. Jinak byl zápas v naší režii. V zápase bych pochválil celý tým. Probral se i Vlčák a Sokolík, kteří do té doby byli ještě v kině na Šípkové Růžence…  ;-) )

4.   HC Tábor – HC Příbram  3 : 2  (2:1, 1:1)

Branky: Kovanda, Šťastný, Eremiáš

               Do posledního zápasu jsme vstupovali s myšlenkou, že nastupujeme proti nejslabšímu soupeři na turnaji a že si kluci s chutí zastřílí. Naše brzké vedení  1 – 0 nás v to ze začátku utvrzovalo. Jenže …. asi nejlepší hráč turnaje ( č. 10 z Příbrami ), z trestného nájezdu bravurně vyrovnal a nastalo naše trápení s příbramským golmanem. Kluci před zápasem měli z tohoto golmana ,, prču,“  že prý je menší než branka a že mu nasolí více gólů, než Vajgaru. Zapomněli však, že neumí zvednout puk a tento golman udělá brankařský roštěp od tyčky k tyčce… Na druhý gól se neskutečně nadřeli, však opět příbramský hráč č. 10 sám  při úniku golmana vymíchal tak, jak Tomáš Vlasák z Plzně  2 – 2 . Někteří  kluci nám z toho psychického tlaku, nebo únavy ( 4. zápas po sobě ) začali opět na střídačce usínat, nebo si našli jinou zábavu za střídačkou. ( Vlčákův trénink jízdy po vnější hraně… )

Krásnou tečku na konec našeho posledního zápasu, nám připravili kluci kombinací do prázdné branky.  Jmenovitě Davida K. nádherná přihrávka na malého  Šťágra a ten z voleje rozhodl utkání v náš prospěch. V zápase jsme byli lepším týmem, byli jsme silnější na puku, soupeř měl však smrtelné brejky.

                               V souhrnu hodnocení  celého turnaje bych vyzdvihl výkon Marka Eremiáše, který šel výkonnostně velice nahoru. Vojta Kovanda také neodehrál špatný turnaj. U Petra a Honzíka  Pospíchalů již bereme jejich 100% nasazení jako normální věc. Filip Fábera měl v zápasech také pěkné okamžiky a David Křepelka i když byl dnes více na zemi než na nohou, bojoval jak lev., což se musí také ocenit. Dále bych chtěl pochválit Pavlíka Jiráška, který předvedl výkon totožný s některými jinými hráči, kteří již rok trénují ve výstroji. Roman Mohyla se také snažil, ale jeho soustředěnost je zatím jeho největší slabinou.

Závěrem bychom chtěli poděkovat za pomoc všem rodičům, ať už při přípravě turnaje, nebo psychické podpoře v hledišti. Bez Vás by jsme to nezvládli……. Děkujeme

                                                                                                                        Sportu zdar a Kohouti do toho     Harri, Karel a Bačis ( mr. Young)… J